Myslivec s mobilem a lukem.

 

Ministerstvo mění 20 let starý zákon a novinka dává mimo jiné myslivcům do ruky nejen flinty, ale také mobil a luk. Měli by také více lovit a pomoci tím k ozdravení lesů. Počty spárkaté zvěře rok od roku rostou. Přemnožení daňci či jeleni ohrožují obnovu lesů po kůrovcové kalamitě. Nápravu slibuje novela zákona o myslivosti, kterou Ministerstvo zemědělství ve čtvrtek posílá do připomínkového řízení na vládu. Změny by měly platit od roku 2025.

 Konzervativní odhady škody, kterou zvěř v českých lesích způsobí, jsou podle rezortu 1,5 až dvě miliardy korun ročně, reálně ale spíše odpovídají 2,5 až čtyřem miliardám korun. Statistiky ukazují několikanásobně vyšší stavy jelenů, daňků a muflonů, než povoluje zákon. Okusují mladé stromky, které je pak potřeba znovu vysázet. Ohrožují tím mimo jiné obnovu lesů zdevastovaných lýkožroutem smrkovým. „Kritické je přemnožení zejména jelena sika. Nepůvodní druh z Asie se nekontrolovaně šíří celou Českou republikou a je už i v jižních Čechách či na Šumavě. Kříží se s domácími jeleny a dělá obrovské škody na lesních porostech,“ uvádí lesnický expert Hnutí Duha Jaromír Bláha. Ministerstvo slibuje nápravu do pěti let díky novému zákonu. Ten přináší výraznou digitalizaci oboru, s níž by měla skončit možnost manipulovat se statistikami ulovené zvěře. Právě na takovou manipulaci a úpravy poukazují někteří kritici současného stavu, podle kterých to může způsobovat i to, že se loví méně, než by se mělo. Statistiky ulovené zvěře se totiž ne vždy shodují se skutečným stavem v českých lesích. Důležitá změna nastane v tom, že plán lovu, který stanovil minimální počty zastřelených zvířat, už se nebude sestavovat podle mnohdy nevěrohodných statistik a každoročního sčítání zvířat, ale podle škod napáchaných zvěří. Hlavní slovo v sestavování plánů bude mít Úřad pro hospodářskou úpravu lesa (ÚHÚL). „Myslivci už si plán lovu s nadsázkou řečeno nebudou určovat sami u piva, ale bude to skutečně na základě dat ÚHÚL a definovaných škod v lese,“ uvedl ministr Výborný. Za nedodržení stanoveného plánu budou myslivcům hrozit pokuty až do 500 tisíc korun.

Zastřelit, vyfotit, poslat

Digitalizace přenáší na myslivce, případně na myslivecké hospodáře, povinnost fotit na mobil ulovenou zvěř a výstupy posílat ke kontrole do evidence v rámci systému ISEM. Každý kus musí vyfotit dvakrát, a to s plombou na zvěři. A odeslat snímky do 48 hodin od ulovení. Posílí se také práva soukromých vlastníků.

 Jednou z překvapivých změn je totiž snížení minimální výměry všech honiteb z minimálních 500 hektarů na 250 hektarů. Vytvořit vlastní honitby proto nebude tak složité jako doposud, kdy se muselo dohromady spojit více vlastníků. Na neúměrně velikou hranici pro vlastní honitbu už dříve poukazovali vlastníci lesů, kdy i ti největší neměli šanci lovit zvěř sami. Nevládní organizace navrhovaly snížení minimální velikosti honitby dokonce až na 115 hektarů a sám ministr Výborný připustil, že šlo o politický kompromis. Naopak Českomoravská myslivecká jednota hájila současnou velikost minimální výměry.

K posílení práva soukromníků dochází i v tom, že budou moci lovit na vlastních pozemcích. Za každých 30 hektarů, na nichž hospodaří, budou moci od místního mysliveckého sdružení získat povolenku k lovu. V tom případě ale ztrácejí nárok na náhradu škod způsobených zvěří. Rezort ujišťuje, že nejde o formu papalášství, kdy se budou vydávat povolenky na lov trofejí, ale bude to mít jasná pravidla. Lovit půjde neomezeně například jeleny sika a černou zvěř. Ulovená zvěř bude patřit uživateli honitby, tedy mysliveckému spolku. Povolenky budou přenosné, například na osobu blízkou, ale bude nutné, aby dotyčný lovil skutečně jen na obhospodařovaných pozemcích, na něž je povolenka vydána, a ne v rámci celé honitby. Povolenky jsou úplnou novinkou. Pokud dnes chce někdo chránit vlastní pozemky, musí se stát členem honebního společenstva, což myslivci, resp. ten, kdo má honitbu v pronájmu, často blokují. Podle Jaromíra Bláhy, lesnického experta Hnutí Duha, tak v podstatě často zemědělec nemá možnost vystřílet přemnoženou zvěř na vlastním pozemku.

Myslivci dostanou nově také možnost lovit zvěř dosud nepovolenými způsoby, například lukem, jako je to běžné v západní Evropě. Zvěř by tím podle ministerstva neměla trpět víc, než při zabití střelnou zbraní. Zákon přináší celou řadu dalších změn. Například se prodlužuje lhůta pro uplatnění škod z 20 na 60 dnů.

 Honební společenstva budou muset každý rok schválit a zveřejnit výsledky hospodaření. Ruší se část náročné administrativy jako například povinné sčítání zvěře nebo evidence mysliveckých zařízení. Přesto však ministerstvo počítá, že nová agenda, která počítá s digitalizací nebo schvalováním nových společenství, bude znamenat navyšování síly úředníků na obcích s rozšířenou působností. Rezort předpokládá, že se v podstatě na všech těchto obcích, jichž je celkem 205, vytvoří jedno pracovní místo navíc. Resp. rozšíří se současný částečný úvazek z 0,2 na celý úvazek.

FILIP HORÁČEK Seznam Zprávy 31.10.2023

inPage - webové stránky s AI, doménawebhosting