Myslivci ukončili podzimní hony.

Poslední měsíce v roce jsou pro myslivce začátkem lovecké sezony na drobnou zvěř. Projížděli jste o víkendech po ránu vesnice, mohli jste zahlédnout myslivce scházející se na hon. Ne jinak tomu bylo i na Horňácku, ve vyrovnaných řadách jim u nohou nechyběli věrní pomocníci lovečtí psi. Ti netrpělivě vyčkávali na zahájení léče a první povel k přinesení zajíce, kterého lovci skolí, aby jej přinesli. Nechyběli ani honci, neboť jejím úkolem je pomocí zvěř vyhánět z úkrytu a po léči odnést k výloži. Tady leží uložená v řadách na pravém boku, jak velí myslivecká tradice, sečtená a přepravená k další léčí. Myslivcům jsou tyto hony odměnou za celoroční práci v honitbě a starost o zvěř. Hlavně v tomto období strádání, když napadne sníh potřebuje zvěř jejich pomoc nejen zajíci či bažanti, ale i zvěř spárkatá. Tak každým rokem musí být na zimu připravení i myslivci. Do zásypu a krmelců předloží zvěří metráky zrna, i dobré jeteliny, nezbytná je i sůl a medikamenty k podpoře jejich dobrého zdravotního stavu.

 Předpověď počasí se tentokrát meteorologům vydařila. Krajina prosincového sobotního rána se oděla do bílého a jen tu a tam větrem odhalovala svoji původní tvář. V Čechově dvoře se ráno sešli myslivci jak domácí, tak hosté, kteří zahájili hon nástupem. Byli spokojení, nehrozilo chození po mokrých hroudách a na vybíhající zajíce se jim na sněhovém poprašku lépe mířilo. To se však moc nelíbilo ušákům, a kdo si chtěl zachránit život musel pěkně kličkovat před svištícími broky. „Docela se jim to na rovinách dařilo a uteklo do bezpečí, nejlepší ukryt nacházeli ve vinohradech, a to je dobře, vždyť na nich závisí příští generace a lovy v následující sezoně“ kvituje myslivecký hospodář Pavel Kučera. V poledne, v úkrytu před větrem se myslivci posilnili svačinkou a zahřáli teplým čajem. K jejich spokojenosti na výloži již leželi první ušáci srovnáni v řadách.

 Po odpočinku a posilnění si střelci přišli na své. Když se po úspěšném kole sešli, leželo na výloži dalších 24 ušáků.

 Závěrečné ukončení a vyhodnocení honu proběhlo v krásném zasněženém prostředí na myslivecké chatě Dianě u Volavce. Před ní vzdali dík ulovené zvěří a společně zapěli Lovu Zdar. Na pravý bok jich při výřadu ulehlo celkem 24 zajíců. Tím ale vše nekončilo, myslivci po náročném dni zasedli ve vyhřáté chatě k večeři.

 Ženy místních nimrodů pro ně připravily vskutku hody. Jak jinak na Horňácku nesměla chybět domácí slivovice a dobré vínko. Poté následovala jako obvykle bohatá tombola, vyhlášení krále honu a pokračovala družná zábava plná vzpomínek a loveckých zážitků. Je třeba říct, že byť to není, co bývalo, ale díky i za to sv. Hubertu.

František Gajovský

                                                                  Foto: Jan Kučera