Od pátku 1. září 2023 mohou myslivci podle zákona lovit kachny divoké. Jenže lov jim hned na počátku sezony komplikují zmatky kolem zákazu používat olověné broky v mokřadech a jejich okolí, který platí od února. Po­dle Českomoravské myslivecké jednoty totiž ještě poslední srpnový den nebylo jasné, kde přesně zákaz pro myslivce platí. Česká inspekce životního prostředí ale za porušení nařízení už v srpnu pohrozila pětimilionovou pokutou.

Nařízení Evropské komise od letošního února zakazuje na mokřadech či do sto metrů od nich vystřelovat olověné broky a nosit je. Olovo v podobě broků totiž škodí ve vodních a mokřadních ekosystémech a postihuje převážně vodní ptáky a dravce. Aby bylo jasné, kde se mokřady nacházejí, zadalo ministerstvo životního prostředí už letos na jaře vytvoření mapy Agentuře ochrany přírody a krajiny.

Předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota si pro Právo postěžoval, že agentura po několika urgencích a příslibech minulý týden „uveřejnila téměř nepoužitelnou mapu všech vodních toků a vodních ploch, čímž poměrně značně nadzvedla část myslivců v České republice“.

Janota dále doplnil, že mapa měla být hotová už v červnu. Podle myslivecké jednoty tak materiál přišel pozdě a vzbudil nejasnosti kolem definice vodního toku.

      Zmatky na mapě

„V mnoha případech není v mapě zachycena aktuální skutečnost. Řada drobných toků zakreslená v mapových podkladech ve skutečnosti neexistuje, veškeré vodní toky jsou zakresleny přímo od pramene,“ upozornil předseda Janota s tím, že jednota požádala ministerstvo o přepracování.

Podle něj nejasnosti komplikují nejen lov na kachny divoké, ale i lovecké zkoušky psů, tedy akce s pevnými termíny. V Česku působí kolem 90 tisíc myslivců, jednota jich zastupuje více než polovinu.

Podle ministerstva je termín dodání mapy den před zahájením sezony lovu na kachny podle dohody. „Pan ministr Hladík přislíbil na setkání mysliveckému sdružení zveřejnění mapy omezení používání olověných broků do dnešního dne, a to také plníme,“ odpověděla poslední srpnový den na dotaz Práva mluvčí resortu Lucie Ješátková.

      Zákaz ale platí a za jeho porušení hrozí myslivcům velké pokuty.

      Kontroly budou pracovníci inspekce provádět ve spolupráci s policií.

„Myslivci to budou zatím řešit tak, že si vezmou dvoje střelivo, a kdyby přišla kontrola, budou střílet ocelovými broky,“ myslí si střelec, kterého redakce Práva oslovila, ale nepřál si zveřejnit jméno.

„Aby zastřelil kachnu, musel by od ní stát patnáct metrů,“ vysvětlil. Neolověné ocelové broky mají podle odborníků zhruba o 30 procent nižší průraznost, a tím pádem i ranivost.

     Železný brok zrezaví

Podle poradce ministerstva životního prostředí Mojmíra Vlašína jsou zmatky důsledkem rozhodnutí o omezení olověných broků v mokřadech, nařízení Evropské komise přitom umožňovalo dvě varianty. „Buďto se zakáže olověné střelivo úplně, nebo jen na mokřadech,“ vysvětlil Vlašín, který je předsedou výboru pro dodržování mezinárodní úmluvy.

„My jsme řekli, že ta varianta vytyčování mokřadů je nemožná, protože není právně vynutitelná, myslivci tuto možnost rozporovali a teď si stěžují, že to v praxi nemohou dodržovat,“ 

    „Střelba ocelovými broky má jiný charakter, myslivci si musí zvyknout. Železo zrezaví a neškodí, ani když ho            živočich spolkne,“ dodal.